12 000 Kč za MWh. Hledá se řešení pro tisíce lidí, kteří přijdou o strop
  • Úvod
  • Aktuality
  • 12 000 Kč za MWh. Hledá se řešení pro tisíce lidí, kteří přijdou o strop

Tisíce odběratelů čeká vysoký cenový náraz u energií, který může být i dvojnásobný, než je současný strop. Stát pravděpodobně příští rok přenese pomoc zákazníkům na dodavatele. Ti už přemýšlejí, jak to udělat.

Na konci prosince má podle dosavadního plánu vypršet platnost vládních stropů na ceny energií a ke zrušení nejpozději do konce roku vyzývá i Evropská komise. U elektřiny je cenové maximum nastaveno na 6050 Kč za MWh s DPH (5000 Kč za MWh bez DPH), u plynu na 3025 Kč za MWh včetně DPH (2500 Kč za MWh bez DPH).

Stát a obchodníci s energiemi však budou muset vyřešit, co lidi před extrémně vysokými cenami ochrání od ledna. Konec zastropování totiž tvrdě zasáhne statisíce odběratelů.

Po skončení stropů bude tisícům domácností hrozit výrazné zvýšení cen energií především kvůli garantovaným cenám z minulého roku. „Podle našich odhadů může jít až o 400 tisíc zákazníků napříč celým energetickým trhem. Jen u nás je to asi desetina z našeho zákaznického portfolia,“ popisuje mluvčí dodavatele innogy Pavel Grochál.

Podobně na tom jsou i další velcí obchodníci. „Vzhledem k naší nákupní strategii i k tomu, že naše ceny se už před únorovým zlevněním pohybovaly jen těsně nad hranicí vládních stropů, je počet klientů, kteří u nás mají fixované ceny nad hranicí zastropování, jen zlomkem našeho portfolia. Jde o jednotky tisíc zákazníků,“ říká mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák.

Vysoké ceny nad hranicí stropu si podle něj typicky fixovali klienti, kteří loni na jaře hledali nového dodavatele. Tehdy však byly ceny na velkoobchodních trzích vysoko, a tak obchodníci museli pro klienty nakupovat energie za nepříznivé ceny.

Je to však také důsledek dění na trhu v loňském roce. „Přicházely k nám například tisíce lidí, kteří utíkali před extrémně vysokými cenami některých dodavatelů, kteří jim ukončili termínované a fixované smlouvy, nebo utíkali před vysokými spotovými cenami, na které je někteří dodavatelé tzv. překlápěli,“ vysvětluje Grochál.

Například u Centropolu bude mít v lednu 2024 smlouvy s cenami nad dnešními stropy do 10 procent zákazníků. „Nadproporcionálně jsou v této skupině zastoupeni zákazníci noví a situace se týká primárně elektřiny,“ popisuje marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.

Nad stropy mají u ČEZ zafixováno i v příštím roce pouze jednotky procent zákazníků. Už v polovině loňského roku totiž přestal nabízet dvouleté a tříleté fixace, protože ceny energií začaly enormně stoupat.

„Zákazníkům jsme doporučovali maximálně jednoleté fixace. Důvodem bylo právě to, že jsme předpokládali, že ceny energií začnou opět postupně klesat, a nechtěli jsme, aby se zákazníci zamykali do delších kontraktů s vyššími cenami,“ popisuje mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Pražská energetika od října 2021 kvůli rostoucím cenám produkty s fixací neuzavírala. „To znamená, že dnes už jich z doby před obdobím prudkého růstu cen krize v říjnu 2021 máme jen velmi málo, a ty budou navíc velmi brzy končit, zhruba v průběhu druhého pololetí, “ říká mluvčí PRE Petr Holubec.

U Pražské plynárenské je na cenách z nejhoršího období uzamčeno také malé množství zákazníků. „Je jich naprosté minimum. Tak desítky. U nás to je naprosto marginální záležitost,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský.

Tyto zákazníky nyní chrání cenový strop, ale po konci jeho platnosti budou platit cenu podle ceníku. Ta se může v některých případech přesáhnout u silové elektřiny téměř 9000 Kč za MWh bez DPH, což znamená výslednou cenu přes 12 000 Kč. V takovém případě by tyto náklady domácnosti, která používá elektřinu k vytápění, přesáhly 200 tisíc korun ročně.

Pokud by podpora podle Evropské komise měla pokračovat i v příštím roce, měla by cílit jen na určité skupiny odběratelů, například na zranitelné zákazníky.

Vláda v Česku zavedla cenové stropy od ledna 2023. Od té doby však energetická krize ustupuje a ceny klesají pod ochrannou hranici. Doporučení Komise je tak logické, ale osud českých cenových stropů v příštím roce není jistý.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zatím uvažuje o variantě, kdy by se pomoc s drahými energiemi pro několik tisíc odběratelů přenesla na dodavatele. Ti by mohli například zákazníky s vysokými cenami přefixovat na částky nižší.

„Toto téma otevřel ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s vedením společnosti ČEZ. To vyzval, aby klientům, kteří si zafixovali ceny energií nad úrovní vládního stropu s platností za horizont konce letošního roku, nabídlo nový fixovaný produkt zohledňující letošní ceny,“ říká mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.

Ani obchodníci s energiemi nechtějí své klienty na vysokých částkách nechat. „Pokud zastropování cen opravdu skončí a pokud to situace dovolí, je možné, že tyto klienty oslovíme s novou nabídkou, jejíž podmínky se budou odvíjet od aktuální situace na trhu s energiemi,“ říká Šperňák.

Kolik stála elektřina na burze

Graf ceny elektřiny na burze 2008-2022

Pozn.: cena silové elektřiny v eurech za MWh, dodávka na následující kalendářní rok


Zdroj: PXE

Dodavatel innogy aktuálně hledá cestu, jak tuto situaci řešit. „Zatím však nejsme tak daleko, aby bylo možné představit nějaké konkrétní řešení. Na skokový nárůst cen energií u různých skupin zákazníků po 1. lednu 2024 už jsme upozornili zástupce MPO,“ říká Grochál.

Podobně je na tom i ČEZ. „Vnímáme vysokou důležitost toho, že je potřeba pro tyto zákazníky najít nějaké řešení, a aktivně ho hledáme,“ popisuje Horáková.

Ani Centropol si nedovede představit, že by svým zákazníkům takové ceny ponechal. Proto navrhl tři varianty řešení a nyní čeká na diskuzi s odpovědnými ministerstvy.

Jedním z východisek by tak mohlo být ponechání cenových stropů i pro rok 2024. Další variantou je kompenzace dodavatelům energií jiným způsobem, kdy by se na trhu nevyskytovaly smlouvy s cenami nad aktuálním cenovým stropem na základě nákupních cen z roku 2022.

„Jinými slovy, stát si s dodavateli sedne a dohodne řešení, které zajistí, že žádný ze spotřebitelů nebude mít od 1. ledna 2024 aktivovánu cenu dle původně platné smlouvy o dodávce, pokud je tato cena vyšší než vládou stanovený cenový strop z roku 2023,“ říká Matoušek.

Bylo by také možné nechat liberalizovaný energetický trh, ať situaci vyřeší sám. „Trh ale bohužel nevyřeší 100 procent případů, a pokud se například silní dodavatelé, jako je Centropol či ČEZ, dohodnou na snížení cen, zcela jistě to neudělají všichni menší dodavatelé,“ vysvětluje Matoušek.

Odběratelé se sice mohou z fixovaných smluv sami vyvázat, ale pod hrozbou sankce, která je u různých kontraktů a různých dodavatelů jiná. Například u Centropolu činí pokuta za předčasné ukončení smlouvy s fixací 6000 Kč.

Společnosti odchody nedoporučují, dokud nebude jasné, jak se bude situace s vysokými fixacemi řešit. Některým zákazníkům by mohlo připadat výhodnější zaplatit pokutu za cenu, že už nebudou muset za energie platit astronomické částky.

„Smluvní sankce je řešení pro individuální případy, a nikoliv pro desítky tisíc zákazníků napříč celým trhem,“ upozorňuje Matoušek. Na fixovaný produkt totiž dodavatel nakupuje dopředu a s nasmlouvaným objemem například na jeden rok ve svých nákupech počítá.

„Pokud by tedy zákazník od dodavatele v průběhu platného smluvního závazku odešel, dodavateli zbude neodebraný plyn nebo elektřina, které pro daného zákazníka nakoupil,“ říká Matoušek s tím, že předčasné rozvázání smlouvy nepovažuje za vhodné řešení.

Stát považuje vysoké ceny energií také za sociální problém, jehož řešení padá na Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „Klíčovou formou pomoci zůstává příspěvek na bydlení. Ten může být využit právě v souvislosti s vysokými náklady na bydlení. Další možností je například také příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, které jsou určeny pro osoby s velmi nízkými příjmy,“ říká mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Dodavatelé energií od začátku roku snižují ceny u některých produktů. U stávajících zákazníků se však zlevňování týká pouze produktů na dobu neurčitou, kde se může cena průběžně hýbat. Pokles ceny se tak postupně promítá do záloh, které zákazníci platí.

Aktuálně ceny energií na burze klesají pod úroveň z loňského roku. Velkoobchodní cena elektřiny se pohybuje kolem 130 eur za MWh a plyn se prodává za 47 eur za MWh.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz