Postupné uzavírání uhelných elektráren, stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, rostoucí závislost na importu elektřiny a nepřipravenost na prudký nárůst spotřeby vytvářejí alarmující situaci. Podle Ondřeje Doležala, člena představenstva společnosti Envys, může Česko bez změny strategie čelit dovozu až třetiny elektřiny za ceny, které budou pro mnohé nedostupné.
zdroj: YouTube kanál @focusoncz
Doležal zdůrazňuje, že ukončení provozu uhelných elektráren, které dnes zajišťují téměř polovinu výroby elektřiny, probíhá bez jasné náhrady. „Neexistuje dlouhodobý plán na náhradu uhlí. Pokud skončí provoz v Dětmarovicích, Chvaleticích a Počeradech, hrozí během několika let značný deficit,“ říká.
Odhady ukazují, že v letech 2027 až 2030 by Česko mohlo dovážet až 30 % své spotřeby, což odpovídá 20 milionům MWh ročně. Dříve významný exportér elektřiny tak pravděpodobně změní status na čistého dovozce.
Rostoucí spotřeba elektřiny: Výzva pro českou energetiku
Spotřeba elektřiny má do roku 2040 vzrůst až o 70 %, zejména díky elektrifikaci dopravy a transformaci teplárenství. „Současné kapacity a investice nejsou schopny tento růst pokrýt,“ varuje Doležal. Jaderná energie, která je považována za klíčový pilíř české energetiky, podle něj situaci nevyřeší. Nové bloky v Dukovanech a Temelíně budou totiž nahrazovat stávající zařízení a jejich výstavba se potýká se zdlouhavými procesy.
„Výstavba nových bloků se zpožďuje kvůli komplikovaným tendrům a jejich elektřina se navíc bude prodávat na burze za vysoké ceny,“ dodává Doležal.
Obnovitelné zdroje: Promarněná příležitost
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je v Česku výrazně pozadu. Zatímco podíl obnovitelných zdrojů na celkovém výkonu činí pouhých 12 %, sousední Německo je mnohem dále. „Slovensko má obnovitelné zdroje na úrovni 26 %, Rakousko dokonce 75 %.“ Hlavním problémem jsou zdlouhavé schvalovací procesy. „Získat povolení pro větrnou elektrárnu může trvat i osm let,“ upozorňuje Doležal.
Plánovaných 400–800 větrných elektráren by mohlo významně přispět k pokrytí spotřeby, ale bez zjednodušení procesů a větších investic není tento cíl reálný.
Dramatické zdražení elektřiny
Cena elektřiny by se po roce 2030 mohla zvýšit až na 8 000 korun za MWh, což je šest- až sedminásobek cen z roku 2021. „Tento nárůst může dostat polovinu české populace do stavu energetické chudoby,“ varuje Doležal. Závislost na dovozu a burzovních cenách jen zhorší situaci, zejména pokud celý středoevropský region bude deficitní.
Lokální energetika jako řešení
Jedním z možných východisek je komunitní energetika. „Obce mohou využít lokální obnovitelné zdroje, které dodávají elektřinu přímo za výrobní náklady,“ vysvětluje Doležal. Projekty komunitní energetiky již fungují, například větrná elektrárna v Trstěnicích u Litomyšle, kde budou místní obyvatelé profitovat z levné energie.
Geopolitické tlaky na energetiku
Geopolitická situace problém dále komplikuje. „Rusko od ledna přestane dodávat plyn do Rakouska, což ovlivní ceny plynu a elektřiny v celé Evropě,“ upozorňuje Doležal. Rostoucí tranzitní poplatky a závislost na krátkodobých burzovních kontraktech přinášejí značnou nejistotu jak pro domácnosti, tak pro firmy.
Dlouhodobá řešení pro energetickou bezpečnost
Kromě rozvoje komunitní energetiky je klíčové zaměřit se na zrychlení povolovacích procesů a zvýšení investic do obnovitelných zdrojů. „Bez modernizace infrastruktury a efektivního plánování bude česká energetika čelit dlouhodobým problémům,“ uzavírá Doležal. V budoucnu je nezbytné kombinovat různé zdroje energie a zohlednit nejen ekonomickou, ale také ekologickou udržitelnost.
zdroj: focuson.cz
zdroj: Spotify kanál FOCUS ON
